Zelenina a houby

K zavařování zeleniny a hub se hodí všechny druhy, které se dají jíst tepelně zpracované. Nejoblíbenější jsou například okurky (kromě salátových), mrkev, celer, petržel, rajčata, květák, kukuřice, zelí, cibule či papriky.

Z hub jsou vhodné hříbky, klouzky, hlíva i žampiony.

Základem u zeleniny a hub je vždy chuťově výrazný lák, který se připravuje z octa a vody. Do nějž se přidává například cibule, česnek, fenykl, feferony, kopr či zázvor. Dále koření jako pepř, nové koření, bobkový list, hořčičné semínko, kmín, semena koriandru, hřebíček, tymián a jalovec.

Omáčky, kečup, sirupy

Do zavařovacích sklenic je také možné zavařit různé zeleninové a pálivé omáčky - kečupy, čalamády, čatní, nebo i zeleninové a ovocné sirupy, které v zimě lze využít na povzbuzení a posílení imunity, chuťově si připomenou letní úrodu nebo třeba se dají použít do vánočních drinků a svařáků.

Ovocné kompoty, marmelády a džemy

Z ovoce jako například z meruněk, třešní, švestek, broskví, jahod, lesních plodů, rybízu, angreštu, jablek a hrušek se dělají kompoty a marmelády. Oblíbená jsou také zavařená a nastrouhaná jablka na záviny.

Do ovocných kompotů a džemů se při sterilaci přidává kyselina citronová a cukr, případně jiné sladidlo. Z koření se k ovoci skvěle hodí skořice, badyán, hřebíček, anýz, vanilkový lusk, citronová kůra, nebo i špetka chilli. Nebojte se vyzkoušet i alkohol, například rum či brandy.

Zavařování ovoce bez cukru?

Ano, i to je možné. Bez přidaného cukru se dají zavařovat marmelády, kompoty, povidla i přesnídávky. Ovoce doporučujeme vařit jen se špetkou soli.

Polévky, maso a hotová jídla

Díky zavařování si na pozdější dobu je možné uchovat i širokou škálu hotových jídel jako například lečo, vývar, polévky, guláš, čínu, plněné papriky, zeleninové směsi (například pod svíčkovou, do bramborového salátu), zabijačkové speciality (například paštiku). Hotovky by neměly obsahovat mouku, strouhanku ani smetanu.

Z mas se dají zavařit téměř veškeré druhy, nejčastěji vepřové ze zabíjaček, ale i hovězí, drůbeží, telecí a jehněčí. Maso může být uvařené nebo upečené, ale i syrové. Zavařování syrového masa by mělo probíhat alespoň 1,5 hodiny při teplotě 100°C.

Pár obecných rad pro nejlepší zavařeniny

Na kvalitní zavařeninu doporučujeme vybírat jen zralé a zdravé, nenahnilé plody. Velmi důležité je udržovat vše v naprosté čistotě: zavařovací sklenice, víčka, pracovní plochu, vařečky i ruce. Odolejte pokušení olíznout vařečku, se kterou zavařeninu mícháte. Vždy si raději vezměte čistou lžíci. Při plnění do sklenic myslete na to, že by po uzavření do sklenic měla vždy zbýt nejméně 1,5 cm vysoká mezera. Po sterilaci nechte sklenice vychladnout dnem vzhůru.

Nalévání obsahu do zavařovacích sklenic usnadní trychtýře či nálevky na zavařovací sklenice, které mají širší zakončení. Pro manipulaci s horkými sklenicemi se hodí nerezové zavařovací kleště s pogumovanou rukojetí. Určitě také oceníte teploměr. Nezapomeňte na označení obsahu a data výroby samolepícími etiketami.

V čem je možné zavařovat?

• Obyčejný tlakový hrnec

Na dno tlakového hrnce dejte napařovací mřížku nebo rošt, aby sklenice nestály přímo na dně. Sklenice se navíc nesmí vzájemně dotýkat, aby nepraskly. Nalijte vodu do výšky 2,5 cm a vařte na mírném ohni.

• Zavařovací hrnec

Pokud zavařujete velké množství, stojí za úvahu pořídit si zavařovací hrnec. V naší nabídce naleznete velkoobjemové hrnce smaltované a nerezové, vhodné na plotnu nebo také  elektrické s displejem a časovačem.  >>koupit zde<<

• Trouba

Pokud máte více zavařovacích sklenic, můžete použít metodu zavařování v troubě. Troubu předehřejte na 200°C, na vyšší plech vyskládejte sklenice, aby se opět vzájemně nedotýkaly, a přilijte vodu do výšky 1,5-2 cm. Větším sklenice nechte sterilovat 10-13 minut, menším stačí 5-8 minut.