Někdo by řekl: ,,hrabání se v hlíně". Ale není to jen takové ledajaké hrabání se v hlíně. Předpěstování rostlin neboli vysévání je určitý proces, který není nijak zvláště náročný, ale je zde potřeba dodržet určité postupy, které nám zaručí následnout úrodu a sklizeň.

Každý s vyséváním rostlin začíná v odlišný čas. Ti rychlejší klidně již v půlce ledna. Proto si také jako první mohou přesadit svoje klíčky do záhonků nebo do skleníku.

Předpěstování rostlin provádíme v domácích podmínkách, případně na zahradě ve vytápěném skleníku. Jen málo druhů rostlin můžeme dát jen tak ven pod sklo. V únoru je ještě zima, nízké teploty a výkyvy teplot by rostliny na zahradě poničily.

Některá semena však musí být vystavena chladu. Proto čtěte doporučení od prodejce semen, informace o výsevu nebo stratifikaci uvádí prodejci na konkrétním balení semen.

Kdy začít s výsevem?

Některé druhy musíme vyset dříve, aby nebyly příliš malé a slabé. Jiné zase později. Některé druhy, například rané kedlubny, salát a ředkvičky, můžeme vysévat opakovaně a prodloužit tak období sběru.

K předpěstování sazenic používáme kvalitní semena s vysokým procentem klíčivosti. Klíčivost si můžeme i ověřit tím, že odebereme 100 semen, ty vysejeme na tácek s tenkou vrstvou mokrého písku. Malá semínka vysejeme na nasákavý papír. Umístíme dále od okna, přikryjeme igelitem kvůli udržení vlhkosti a jen doplňujeme vodu. Po 14-21 dnech spočítáme, kolik semen se vyklíčilo. Počet vyklíčených semen odpovídá procentu klíčivosti. Například pokud se vyklíčilo 72 semen ze 100, je to 72% klíčivost. 80% klíčivost je velmi dobrá, semena s klíčivostí pod 40% už nepoužíváme, pokud nejsou příliš vzácná. Zvlášt starší semena už můzou být méně kvalitní. 

V našem sortimentu zboží se nachází semana od značky SEMO. Zákazníci s touto značkou mají dobré zkušenosti a doporučují ji i ostatním. Semena od značky SEMO můžeme jak my, tak naši zákazníci doporučit!

Substráty pro výsev

Semena pro začátek nepotřebují téměř žádné živiny, vyvíjejí se ze zásob v semeni. Pořebují jen vodu, teplo a vzduch. Substrát by neměl obsahovat jílovou složku. Buď si můžeme v poměru 1:1 smíchat rašelinu a písek, nebo v poměru 2:1 rašelinu a perlit. Pokud si netroufnete smíchat směs samy, jsou tu právě pro tento účel výsevní substráty.

Tzv. pikýrovací substrát, do kterého rozsazujeme mladé rostlinky obvykle s dvěma až třemi listy, už musí býtobohacen o živiny, které nastartují růst sazenic. Rostlinky občas nezapomeňte přihnojit tekutými hnojivy.

Pokud používáme půdu ze zahrádky, dejte pozor na patogenní mikroorganismy. Půda se před výsevem doporučuje napařit v troubě. Půdu navlhčíme a necháme ji pařit v troubě při 100°C asi půl hodiny. Semena vyséváme do vychladlé půdy.

Výsevní nádoby

Většinou vyséváme do nádoby s otvory na dně pro odtok vody. Bývají i dělené nádoby na jednotlivé rostliny. K vyklíčení semen stačí 5-8cm silná vrstva kvalitního substrátu či dezinfikované půdy.

Semena zaséváme mělce, přikrýváme vrstvou substrátu silnou dvoj až trojnásobek průměru semene. Drobné semínko vysejeme jen na povrch substrátu a jen jemně ho přitlačíme do substrátu, ale nezasypáváme.

• Výsevní bedýnky

Jsou to plastové ploché nádoby s průsvitným víkem. Víko propouští rozptýlené světlo a pomáhá udržovat vysokou vzdušnou vlhkost. Využívají se na výsev drobných semen, ať už do řádku, nebo naplocho. 

• Keramické květináče

Pokud doma najdeme keramické květináče (u nás na půdě se jich našla pěkná fůra), pořádně je vyčistíme kartáčem, spaříme horkou vodou, naplníme substrátem a vyséváme.

• Rašelinové zakořenovače

Vyplníme je kvalitním substrátem, uložíme na misku a vyséváme. Zaléváme podmokem, doplňováním vody do misky. Nejpozději, když začnou přes obal prorůstat kořínky, rostliny přesadíme.

Místo zakořenovačů můžeme použít i staré obaly na vajíčka, od zmrzlin či jogurtů. Rostlinky přesadíme nejpozději tehdy, když kořínky začnou prorůstat obalem.

• Rašelinové tablety

Rašelinové tablety uložíme na plochou misku, případně do plastových výlisků přesně na to určených. Podlijeme vodou a počkáme, dokud nezvětší svůj objem. Poté vyséváme.

Postupnost výsevů

V lednu vyséváme bulvový celer a chilli papričky – papriku chlupatou. Papriku setou/roční a rajčaty si necháme na únor či březen. Na duben si nechejme okurku a dýni, případně je můžeme vysévat až přibližně v polovině května přímo do záhonu.

V únoru do venkovních krytých prostorů vyséváme semena následujících zelenin na předpěstování sazenic: saláty (listový, římský a ledový), celer (listový a řapíkatý), pórek, rané zelí, raná hlávková kapusta, raný kedluben, paprika, chilli papričky, majoránka, rozmarýn.

Kořenovou zeleninu a ředkvičky vyséváme přímo do záhonu, nepředpěstováváme si sazenice. Ředkvičky mají krátké vegetační období, předpěstování by bylo i zbytečné. Narušila by se tvorba bulvy. Kořenová zelenina zase na přesazování reaguje rozštěpením kořenů, což není vhodné.

Jak pečovat o čerstvě vyseté rostliny?

• Světlo a teplota

První dny semena světlo v podstatě nepotřebují, ale rostoucí rostlinky už ano. Nejvíce jim vyhovuje rozptýlené světlo, které mají za oknem. 

Pozorna teplotu. Čím kratší jsou dny, tím nižší by měla být i teplota. Se zálivkou také opatrně. Při slabém světle a vyšší teplotě jsou rostliny příliš slabé a vytáhlé.

Optimální teplota při klíčení semen se nejčastěji pohybuje v rozmezí 20-25 °C, u papriky je to 25-30 °C. Údaje o pěstování jsou obvykle uvedené na obalu semen.

Pro klíčící rostlinky kapusty a zelí jsou vhodné teploty nejprve kolem 15-16 °C, později 4-8 °C. Celer vyséváme od začátku ledna při teplotě 15-20 °C. Nelekejme se, klíčí velmi pomalu. Až když se objeví první pravý list, teplotu můžeme snížit na 12 °C.

• Zalévání

Výsevový substrát je potřeba zavlažovat jen velmi opatrně, ideální je rosení ručním postřikovačem, aby se semínka nevyplavila. Postřikovač stačí klidně i s objemem od 0,5 - 2L. Vždy zavlažujeme jen vlažnou odstátou vodou. Příliš mnoho vody v substrátu se semeny by způsobil „udušení“ rostlin, protože klíčící semena i kořínky potřebují krom vody i vzduch.

Aby se v substrátu udržela dostatečná vlhkost, můžeme výsev přikrýt průsvitnou fólií. Po vyklíčení ji můžeme odstranit.

• Ochrana před mrazem

V případě, že máme semena vysazená venku a přijdou mrazy, na zakrytí výsevní plochy použijeme bílou netkanou textilii, klidně i ve dvou vrstvách. Na krajích ji zatížíme. U jednotlivě vysévaných druhů (dýně, kukuřice) použijeme rozřezanou PET láhev.

POKUD SE VÁM ČLÁNEK LÍBIL A MÁTE ZÁJEM ZÍSKAT DALŠÍ KUS INSPIRACÍ, KOUKNĚTE SE NA NÁŠ BLOG, KDE NALEZNETE DALŠÍ TIPY A RADYPRO VAŠE KUTILSTVÍ. 

S podzravem, rodina z Železodomu.